Autor Michal Kopecky

Siemens: Ohlédnutí za legendou Vydáno dne:   01.10.2009 Průměrné hodnocení:      3.8 (hodnoceno 12x)

rozhovor

I když si to není lehké přiznat, tak Siemens už uvadá, ubývá funkčních mobilů i nadšení z jejich používání. Pojďme se nyní ohlédnout, co zajímavého nám přinesly. Zaměřím se především na řadu x65.

Siemensy byly průkopníkem v inovacích. Ano, Siemens vyrobil první mobil s barevným displejem. Bohužel se v Evropě neujal jako zbytečnost a s jejich výrobou se začalo až o několik let později v Asii. Následně přišly do Evropy.

Telefony značky Siemens si získaly mnohé srdce uživatelů díky své příznivé ceně, zajímavým funkcním i možnosti upravit si telefon k obrazu svému tak, jak to do té doby žádný mobil nedovolil, a protože v té době ještě nebyly smartphony tak rozšířené, tak v tom neměli konkurenci. Také nesmíme zapomenout na povedenou řadu M odolných telefonů.

Nyní se přenesu někdy do roku 2003, kdy Siemens představil svou řadu telefonů X65: původně se skládala z modelů C65 pro nenáročné uživatele, pokročilejšího CX65, odelného M65 a manažerského S65. K nim později přibyl slider SL65 a QWERTY telefon SK65. Všechny měly rozlišení displeje 132×176 pixelů, což bylo na svou dobu dobré číslo, ale vzhledem k rozměrům displeje trochu hrubé. Výjimkou byl trochu pomalejší Siemens C65 a v jeho šlépějících kráčející SL65ka, která měla čtvercový displej s rozlišením 130×130 pixelů.

Ve své době neměli konkurenci: barevný displej, integrovaný fotoaparát, přehrávání videa, java hry, obrovských 10 megabajtů interní paměti a polyfonní vyzvánění. Možná se vám to zdá jako málo, ale ve své době to byl trhák a jasná volba, pokud jste chtěli funkcemi nabytý mobil.

K tomu můžeme připočítat ještě pozdější upgrady, jak ze strany výrobce, tak i ze strany programátorů java aplikací: originální aplikace na otevírání DOC, XLS a PDF souborů z S65, která šla použít na všech nižších modelech (a dodnes se vyskytuje v různých modifikacích i pro Nokie nebo Sonyericssony), 3D java, kterou Siemens nakonec implementoval i do nižších modelů než S(L)65 nebo např. různé java aplikace umožňují rozbalovat ZIP a RAR archívy nebo on-line kecálci, kteří umožňují využívat ICQ nebo Jabber na mobilu. Vzpomeňme na první pionýry – Jimm, Bombus, Colibry… A také bomba na prohlížení WWW stránek WebViewer – dnes již neexistuje, ale ve své době byl opravdovou peckou. Byl sice placený, ale každý se ho snažil zprovoznit a objevovaly se různé, většinou nefunkční, zaručené návody, jak ho zprovoznit i bez zaplacení mastného poplatku (poté byl vytlačen bezplatnou Operou Mini).

Poté se můžeme zaměřit na možnosti neoficiální modifikace – různé postupy, které do telefonu přidaly různé nevídané „fičury“ – možnost změnit si grafiku, vytvořit si vlastní ikonky menu, odstranit customizaci operátorů, odblokování, změna imei…

(Sice Siemensy nebyly první ani poslední mobily, které se daly a dají patchovat, ale žádné jiné zatím nedosáhly takovéto mistrovské úrovně jako právě ony. Možná, že se dají patchovat staré mobily Sony nebo dnešní Sonyericssony s Motorolami, ale u žádných to není takové…)

To byly ale pouhé začátky – poté se objevily první větší patche – indikátor teploty baterie, ztracené události na displeji nebo třeba mainscreen changer.

Z mého pohledu byly dva revoluční patche – MiniGPS – v době, kdy většina lidí neslyšela ani o tom, že existuje nějaká GPS a že se podle ní dá navigovat se objevil patch, který umožňoval využití kódů základnových stanic (BTSek) pro zobrazení informace na displeji (typicky: kde jste) a později i např. aktivace zvoleného profilu A patch nazvaný MasterPatch (správně by se měl překládat Mistr patch, ale ujalo se toto), který dovoluje měnit nastavení patchů přímo v mobilu. Do té doby se musel mobil vypnout a připojit přímo k počítači pro každou každičkou změnu. Sice se objevil o několik let později v modifikaci i pro Sonyericssony, ale tam neměl příliš úspěch. Sonyericssoňáky byl odsouzen jako blbost, ale v případě Siemensů znamenal velikou revoluci umožňující vytvářet různé mainsreeny pro každý profil, jejich mnohem jednodušší vytváření a také „Graphic patch files“ či-li pomocí patche Picture Addons možnost nahrazovat pomocí GPF souborů standartní obrázky ve fullflashi telefonu.



Tento patch nepřímo umožnil vzniknout velké spoustě tuningů – vzpomeňme třeba v našem prostředá na legendární Windows Vista Tuning od D4X, který se dočkal řady portací, napodobenin a řady pokračovatelů vytvářející vlastní tuningy.

Nyní je ten pravý čas se opět podívat do historie samotného Siemensu: po řadě X65 následovalo ticho po pěšině, postupné uvádění rozšiřujících modelů SL65, SK65, modelů modifikovaných pro operátory (CT65 apod.), to vygradovalo uvedením nemastných neslaných modelů CX70, CX70 Emoty a C72. Modely CX70 a CX70 Emoty byly jen softwarově vylepšený model CX65 (jak se později ukázalo). Přinášely jen podporu Push To Talk (mobil jako vysílačka), která se taky neujala, a v případě verze Emoty ještě speciální kryt a aplikaci typu Tamagochi. A model C72 byla taková C65, ale bez možnosti spustit 3D hry (a to ani po úpravě) a s bídným, opravdu bídným foťákem.

Po delší přestávce Siemens uvedl konečně řadu X75, která ale ani nenadchla ani neoslnila – nebyl v ní přítomen odolný mobil, integrované fotoaparáty neměly autofocus ani pořádné rozlišení a MP3 přehrávač neměl ekvalizér a ani neuměl se minimalizovat. K tomu se přidaly ještě neblahé vlastnosti zdědené z řady X65 – zamrzávání a náhlé pády způsobené nedodělaným softwarem – to se dalo trpět ještě v době X65, ale v době řady X75 už ne. Vůbec řada X75 měla zpoždění tak půl roku, rok. Předtím by to byly zajímavé modely, jen se objevily pozdě. Kvůli tomu přešla řada Siemensáků k Sonyericssonům, které nabízely vše, co Siemens postrádal.

Nezdary pokračovaly uvedením nepříliš výrazné a poměrně drahé vlajkové lodi, Siemensu S75 (ani on neměl fotoaparát nic extra). Poté se v Siemensu rozhodly fušovat do sféry chytrých telefonů, ale dopadlo to daleko hůře než v případě Siemensu SX1, který sice zaujmul, ale neoslnil masy kvůli své atypické konstrukci – představili podel SXG75, který vypadal jako cihla a byl tak i bohužel těžký. Po mnoha průtazích nakonec šel s cca půlročním zpožděním do prodeje – ale z myšlenky otevřeného systému BREW nakonec sešlo – zůstaly pouze předinstalované aplikace v BREW a softwarový LOCK na doinstalaci aplikací třetích stran (i když původně tento systém byl dost slibný). Avšak Siemens se potápěl dál – představil další nepříliš úspěšné modely, nyní označované v elfech ELKA – EL71, E71 apod. Ty se mezi masy také nerozšířily, těžko říct proč. Možná kvůli tomu, že se nedaly patchovat nebo kvůli designu, ale jedno již bylo jasné – Siemens se řítí ke dnu a brzo zkrachuje. A stalo se :-(. Nakonec ho převzala společnost Benq. Ta ho ale spíše svými nedodělky a rebrandy, které nazývala kupodivu mobily, úplně dopotopila. Snažila se i o comeback, před několika lety kontaktovala naši redakci, že se připravuje opět na vstup na český trh a že redakci zapůjčí telefony a (…), ale nakonec se nic nestalo.

Nyní již jen ubývají uživatelé Siemensů a Siemensmania se pomalu stává městem duchů.

Vraťme se ještě k Simensu CX65 a CX70. Jak již jsem napsal, odlišnosti byly jen softwarové – v Rusku zjistilo, že stačí software v CX65 přehrát tím z CX70 a stane se z něj plnohodnotný Siemens CX70 včetně technologie Push To Talk i animovaného průvodce! To samé platí i pro odolný model M65. A podobně tomu je i mezi Siemensem C65 a SL65, kdy stačí do Siemensu C65 nahrát software z SL65 a C65 se poté hlásí všude jako SL65, umí nahrávat video a hrát i 3D hry.

Mezitím se ale na scéně sehrála revoluce – vytvoření elfů (executable linking files) – po aplikování speciálních patchů bylo možné spouštět na Siemensu S75 své vlastní kousky kódu. Po vytvoření prvních a větších elfů CPU Mon a XTask se ElfPack portoval i na řadu X65 a později i pro ELKu.

To přineslo do patchování úplně nový rozměr – objevily se desítky, ne-li zrovna tisíce elfů umožňující téměř cokoliv, na co si člověk vzpomene. Ze začátku to byly jen různé hodiny, grafy nebo ikony na hlavní displej, ale s příchodem pozdějších elfů umožnily i asociaci souborů anebo v Elfpacku 2 i nastavení ikonek souborů nebo využívání transparentnosti.

Elfy, které určitě stojí za zmínky je XTask, elf který umožnil multitasking na Siemensech, různé prográmky umožňující rozbalit ZIP a RAR archívy či emulátory různých starších her umožňující je spouštět takovou rychlostí, že může závidět i leckterý starší smartphone… Takovýmto způsobem jdou spustit například hry z GameBoye, Segy nebo Nintenda.



Opravdový převrat do myšlení přinesl až elf MP3plyer (který se mimochodem dočkat už své aspoň čtvrté verze) realizující odvěký sen každého majitele mobilů řady X65 – přehrávání MP3ek (jak název napovídá), což bylo mnohými bráno do té doby jako zhola nemožné. A sen se stal skutečností. A o několik měsíců později i použít MP3 soubory jako vyzvánění. I když dost nespolehlivě. A až poslední verze jsou aspoň trochu použitelné.

Bohužel, stejně jako většina důležitých věcí, se to stalo až dávno po krachu Siemensu a jeho převzetí Benqem a vůbec mu to už nepomohlo.

Dříve se každý den objevovaly nové verze elfů a nové elfy a člověk je ani nestačil zkoušet. Vždy zde bylo aktuální info a člověk ani nemusel chodit k Rusům, protože vše bylo zde na Siemensmanii. To se postupem začalo vytrácet, až se nakonec i pomalu vytratili inovace na ruské straně a téměř žádné nové elfy… Sem tam se ještě něco objeví.

Ale aby vše nebylo tak snadné a růžové, tak Siemensy se po těchto úpravách, pokud byly špatně provedené, vypínaly s pípnutím a někdy, i když byly provedeny správně, ale elfy měly své mouchy. A každopádně se po aplikování Elfpacku v Siemensech řady X65 přichází o podporu MMSek, což nikoho příliš netrápí, protože to je u nás zabitá technologie cenami operátorů a tím i snižuje celková stabilita softwaru, což dělá ze Siemensů nespolehlivé nástroje :(.

Spíše se již setkávám s těmi samými jmény i tituly na růných jiných fórech spojených se SonyEricssony, ale tam to není ono – žádný takto vydařený elfpack a tak přívětivé patchování není. Možná, že na Sonyericssony jsou patche a elfy, ale je to jen slabý odvar – žádné emulátory, žádné playery a až v poslední době se objevují aspoň správci souborů nebo jednoduché hry.

U Siemensů to je jinak: zde máme krásný souborový manažer MC, instant messaging klienty pro ICQ (NatICQ) a Jabber (SieJC) a dokonce i elfí verze Opery Mini v podobě Balletu Mini a s doplňkem SieGet lze s ní i stahovat soubory… Dalšími věcmi, co se podařily bylo např. spuštění originálního soubory doom.wad oné legendární hry či na Siemensu S75 po menším zásahu spustit dvě java aplikace najednou. A z poslední doby: jedna dobrá duše naprogramovala DivX přehrávač v elfu (zatím nefunguje zvuk) fungující i na tak archaických modelech jako Siemens C65.



A zbytek uživatelů migroval k Windows Mobile a značce HTC…

Závěrem lze říci, že Siemensy byly jedinečné a na svou dobu revoluční telefony, které umožnily uskutečnit i ty nejdičejší fantazie, ale jejich éra už pomalu končí. Každopádně se staly legendou. Koupě své CX65ky rozhodně nelituji. Užil jsem si s ní spoustu zábavy a stále mě ještě vždy něčím dokáže překvapit… Naposledy to bylo DivXem.