Autor Michal Kopecky

Nadčasový Siemens Vydáno dne:   19.03.2013 Průměrné hodnocení:      5 (hodnoceno 2x)

Zavzpomínejte s námi na časy minulé, kdy naprostou většinu prodávaných mobilních přístrojů tvořily tzv. hloupé mobily a chytré telefony byly vzácnost jako šafrán. Do časů, kdy největším výdobytkem byla mobilní Java a paměť mobilů se počítala v násobcích počítačových disket.

I po letech si vzpomínám na svůj první Siemens. Byl jím Siemens CX65. To byl říjen roku 2004. V něm jsem našel řadu inovací, které v leckterých ohledech ještě několik zpět nepřekonal žádný jiný mobilní operační systém.

Siemens přinesl ve své řadě x65 tyto základní vlastnosti - displej s velikostí 132x176 pixelů (na výšku), který zvládl zobrazit až 65.000 barev (barevná hloubka 16bitů), digitální fotoaparát, natáčení až 30 sekundových videosekvencí, podporu mobilní Javy, infraport, paměť 10 MB, notifikační LED diodu, a polyfonní vyzvánění (případně WAV soubory). Vyšší modely přinesly i bluetooth, megapixelový fotoaparát a podporu paměťových karet. Trochu jízlivě dodávám, že přinesl i jednu základní vlastnost operačních systémů - možnost naprostého zhroucení firmwaru spojenou se samovolným restartem.

V průběhu času modely nižší třídy dostaly do vínku vlastnosti z manažerské řady S. Díky tomu bylo možné na nich hrát 3D hry a otevírat kancelářské dokumenty. Pro 3D hry Siemens využíval méně obvyklé knihovny, kvůli nimž hry pro něj byly nekompatibilní pro např. v té době velmi rozšířené Sony Ericssony. Z toho důvodu těch 3D her bylo pouze kolem desítky. Ale byly. Když se porozhlédnu na dnešní modely nižší třídy s Androidem, tak tam nejdou ani tak graficky propracované hry spustit - procesor ty hry neutáhne.

Také bylo možné pomocí Java aplikace dodané Siemensem otevírat Office dokumenty. Pro ně byly určeny dvě aplikace - DocViewer a PDFViewer. DocViewer dokázal otevřít dokumenty Microsoft Wordu (do verze 2003) a Microsoft Excelu (také do verze 2003). Zachoval i část formátování jako řez písma, jeho barvu nebo zarovnání. Rovněž bylo možné zobrazit vložené tabulky a obrázky. PDFViewer zobrazil jednoduché soubory Adobe Acrobatu menší velikosti. Načítání trvalo kolem jedné minuty. Tato vlastnost, dokonce od hloupého mobilu, dlouho šlapala na paty i takovému iPhonu, který hodně měsíců po svém uvedení ještě neměl žádný office program.

Když jsem zmínil již kancelářské programy, tak na tomto místě se sluší ještě zmínit propracovanou vestavěnou aplikaci pro světový čas s přehlednou mapou. Ta se dnes už taky často nevidí.

Modely Siemens z řady x65 byly jedněmi z prvních vlaštovek, které uživateli dovolily volně pracovat s jejich interní paměti. Sdílená paměť pro obrázky, zvuky, videa, javu i systémová data. Do té doby ne úplně obvyklé. Také java aplikace měly umožněno načítat data z interní paměti. Dokonce s velmi praktickým nastavení - pro každou aplikaci je možné zvolit, zda přístup povolit jednou, pro relaci, napořád, nebo vůbec. Tuto vlastnost neuměla velká řádka pozdějších modelů ostatních výrobců (namátkou veleúspěšný fotomobil Sony Ercisson K750i a jeho pokračovatelé). Pracovat s daty z interní paměti, je-li mi známo, stále neumí starší iPhony.

V dloubání do iPhonové modly hodlám nadále pokračovat. Ano, Siemens uměl už v roce 2004 vybrat text a zkopírovat ho do schránky, a poté ho i v java aplikaci vložit do textového pole. To považte, že to dovedl i ten nejlevnější model Siemens C65.

K tomu měly i velmi dobrou firewallovou politiku - stejně jako u přístupu k souborům se dalo u každé aplikace zvlášť povolit nebo zakázat připojení k internetu.

Java aplikace a hry byly volně přístupné v paměti ve složkách 0:Games a 0:Applications. Odtamtud se daly volně přesouvat mezi mobilem a počítačem, nebo odeslat přes infraport a bluetooth. Siemensy neměly žádné omezení pro druh souborů, který se dal odeslat nebo přijmout přes bezdrátovou technologii. Rovněž zvládne uložit jakoukoliv přijatou přílohu v MMS.

Abych jen nechválil, systémová data java aplikací ukládal v 0:Systemjava a nezvládal jejich odstranění po smazání aplikace. To způsobovala, že se zmíněná 10MB snad zanesla nepotřebnými daty, podobně jako stolní Windows. Velikost interní paměti není nijak ohromují, ale v době uvedení existovaly i mobily s daleko menší pamětí, někdy i v řádech pouhých stakilobajtů (to mohly mít také barevný displej). Ještě se stále občas objeví nějaký takový mobil (naposledy jsem zaznamenal pudřenkový Alcatel s pouhými pár MB interní a nerozšiřitelné paměti).

V době dnešních dotykových mobilů jsem si všichni zvykli, že mobilu můžeme změnit klávesnici a doinstalovat podporu chybějících jazyků. U Siemensů to šlo a jde taky! V adresáři 0:SystemT9 (potřeba kontroly!!!) jsou umístěny soubory jazykových balíčků prediktivního vkládání textu. Siemens na svých webových stránkách umožňoval (zde je minulý čas už oprávněný - jeho webového stránky přestaly existovat spolu s jeho krachem) stáhnout balíčky pro řadu evropských i mimoevropských jazyků. Můžete je najít i na zdejším webovém portálu. Pozdějšími nezáručními úpravami šlo dokonce změnit rozložení znaků přiřazených pod jednotlivé klávesy.

V době dnešních neplnohodnotných multitaskingů, řada x65 dovolovala nechat běžet java aplikaci na pozadí a věnovat se např. kalendáři. Vlastnost, kterou dnes dost postrádám, bylo zobrazení hodin na displeji v pohotovostním režimu. Nijak drasticky to nezvyšovalo spotřebu, hezky kontrastně černobíle zobrazen ihned čas bez rozsvěcování displeje.

Notifikační dioda je také velmi šikovnou záležitostí. Výrazná, díky čemuž bylo hned jasné, zda nemáte např. zmeškaný hovor. Dokonce umí blikat i v různém rytmu. Na mechanický joystick ze Siemensů taky nedám dopustit. Na rozdíl od jiných značek funguje i po takové řádce let, nezanáší se a i kdyby se to stalo, dá se velmi lehce vyčistit (u SE K750i téměř nadlidský výkon). Výměnné kryty a vyměnitelná baterie jsou na dnešní dobu také jako zjevení. Pokud se poškrábe kryt, tak dnes ho v 90% uživatel sám nedokáže vyměnit a baterie je po vzoru jablíčka vestavěná do stále většího počtu přístrojů (např. HTC One X).

Nyní pár slov, k nezáručním úpravám, k tzv. patchování. Dnes je to již hluboká minulost. Byly doby, kdy tento způsob úprav byl velmi populární a nebyl doménou pouze Siemensů. Dnes se podobné procedury generování kódů a úprav dělají v souvislosti s rootováním Androidu a jailbreakování iPhonů. Podobně jako patchování vypadá vaření vlastních ROMek pro Android a Windows Mobile.

Těmito úpravami bylo možné změnit grafické prvky telefonu (různé ikonky menu, indikátory signálu nebo barevnost menu), dodat nové funkce (např. černá/bílá listina hovorů), nové ikonky (vibrace, indikátor, teploty baterie), změnit systémové písmo nebo i dokonce předchůdce dnešních widgetů (např. kalendář, svátky).

Později se k tomu přidaly i mnohem komplexnější soustavy patchů. MasterPatch - soustava nastavitelných patchů přes java aplikaci. Díky němu začaly vznikat mnohé grafické modifikace připomínající jiné systémy, např. Windows Vista. Později se objevil i takzvaný Elfpack. To byla už velmi komplexní soustava modifikací. Ta umožnila na proprietálním firmwaru spouštět vlastní binární kód na linuxové bázi. Elfpack umožnil i zdánlivě nemyslitelné věci - dodat chybějící podporu MP3 souborů nebo si zahrát originální Doom i na takto nevýkonném mobilu. Dokonce se slušným frameratem. Ještě rok a půl zpátky nebyla pro Android dostupná žádná hratelná portace Doomu! Dychtivé čtenáře v tomto místě odkážu na jiné články umístěné na tomto serveru, které se Elfpackem detailně zabírají.

Na svou dobu přinesla řada x65 revoluci. Mnoho jejích funkcionalit bylo dlouho nově rodícími se mobilními operačními systémy ignorováno, aby mohlo být o mnoho let později přineseno jako radikální inovace. Dva Siemensy ještě stále vlastním. S jednou funkční baterkou. Občas je beru na noční tah. Vydrží dlouho na baterii, funguje na nich email, Opera Mini, foťák i vícepoložkový seznam. Vše co na noc potřebuji. Kdo navíc může říct, že má lehoučký mobil od prestižní ale již neexistují značky...?